4.8.13 (jsi oběť nebo tvůrce)

17. srpna 2013 v 14:34 | Rů
Dělám si starosti, o všem co bude, bojím se zvých závislostí....A předpovědí a chyb...Bojím se, že jsou věci krásné, ale že končí a neumí být věčné, co je lidské, není věčné..Chodím kolem kolejí a vzpomínky lehce tahají mě za lem hedvábný sukně...jsou něžné a mlhavé ale rozbolestňují.A pak se plahočím dál, jenže ta věc ulpí, rozežírá kotníky a je mi z toho do breku.... Plahočím se na místo na druhém konci města jako poraněná bojovnice.Je toho tolik a vše se snoubí v mojí mysli do obludných rozměrů.

Křesťani, několikahodinový příliv, kde se v mých očích bere tolik slané vody, sluneční den. Setkání s rodinou. Pohledy Láskyplných cizinců. Bratrovo objetí, to objetí, které mi dovolí být slabá a brečet i v jeho společnosti, to jeho ochranitelská náruč, zachycení nad propastí, svěřování, vypravování a další slzy ale přerod ve vděk a chvilkový pokoj v duši... Brečím často...asi to bude vynahrazování těch let...kdy jsem to nedokázala vůbec...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama