Lektvar v předvečer zim

13. listopadu 2013 v 14:41 | Rú
Les bles. Tu bobule, tu houba... Ruth s Lasiččí duší tu hloubá nad plody lesa. Mám své tajemství a své zvyklosti. Ročním dobám musí se vzdát hold. Až do hluboké noci, kdy na krajích koryta z pola vyschlého potoka, procházela se vysoká zvěř křičící. Až do hluboké noci Ruth nad kotlem se krčící. Vůně tajnosnubná, temně nachové barvy omamuje smysly...není pochyb...že ty houby a bobule jsou jedovaté. Ti srnci křičí hodně nahlas a jsou blízko...a blízko...já ve strouže podnimi a oni hned nademnou...plaše otáčím tvář jejich směrem a nahlas mírně mluvím do jejich stáda ,,odejděte prosím, váš křik mě děsí"...Neutekli hned...Ale má mírná slova, slova člověčí, děsila je víc. Než mne jejich ohlušující řev....

Čtyři skleněné flakóny... hřejí...
protože jsou plné a dílo je dokonáno...
utíkám tmou...pryč z lesa..někam dolů...po lučné stráni...
někam dolů..směrem k domům...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama